Obecní a školní kroniky

IMG_8384.JPG (521264 bajtů)Historie kronik

Podobně jako v jiných obcích i v Hrbově a Svařenově bývala v minulosti psána kronika. Kroniky jsou literárním žánrem, který vznikl už ve středověku. Z nejznámějších a nejstarších kronik v českých zemích bývají uváděny Kosmova kronika Česká a Dalimilova kronika. První jmenovaná byla psána latinsky učencem Kosmasem, který byl děkanem pražské svatovítské kapituly. Vznikla pravděpodobně už na počátku 12. století. Druhá jmenovaná kronika je nejstarší česky psanou kronikou, jejíž autor není přesně znám. Veršovanou kroniku sepsal na počátku 14. století patrně člověk s nižším kněžským svěcením či šlechtic. Spolu s dalšími kronikami jsou tyto dvě díla stěžejními českými historickými literárními díly.

Obecní kroniky

Významnější obce, farní úřady a města dostaly za povinnost psát vlastní kroniku až v roce 1835. Pamětní knihy měly za úkol dokumentovat dění v obcích chronologickým způsobem. Kroniky tehdy musely být psány německy nebo latinsky. Často navíc obsahovaly velmi podrobné statistické informace, které tehdy nezaznamenávaly jiné instituce (statistické úřady, hydrometeorologický ústav, daňové úřady atd.).

Situace se změnila po vzniku první republiky. V roce 1920 vstoupil v účinnost zákon, který nařídil vést kroniku každé politické obci v Československu. Nejzazším termínem, kdy obce mohly kroniku beztrestně zavést, byl rok 1922. Přesto některé obce se zavedením kroniky otálely. V Hrbově obecní zastupitelstvo kroniku pořídilo a první zápisy uskutečnilo v roce 1921. Svařenov, který tou dobou nebyl samostatnou obcí, vlastní kroniku vést nemusel. Přesto máme dochovanou jistou amatérsky psanou kroniku z minulého století, kterou psal pan Vítězslav Dvořák ze svařenovského dvorku (- panský dvůr za Svařenovem na konci obecní cesty). Některé písemnosti jsou navíc dohledatelné například v archivu obce Uhřínov, pod kterou Svařenov dlouhou dobu spadal.

Obvyklou praxí bylo pověřit vedením kroniky obecního učitele či jiného učence. Zatímco dřívější amatérské záznamy osobní povahy se týkaly především stručnějších zmínek o jednotlivých událostech v obcích, profesionálnější letopisy byly obecnější. V zápisech z kronik zejména v 19. století a novějších tak najdeme například záznamy o počasí, o cenách potravin či o průběhu polních prací. Kroniky však nebyly pouze objektivním záznamem událostí, projevoval se v nich totiž i do určité míry osobní postoj a zainteresovanost kronikářů. I to může být důvodem, proč měli kronikáři nelehkou práci v těžkých dobách české státnosti. V roce 1940 byly například na příkaz protektorátního ministerstva školství shromážděny všechny obecní kroniky a uloženy v zemských a okresních archivech. Mnohé kroniky také například prošly cenzurním zásahem, neboť popisovat politické události v Protektorátu Čechy a Morava bylo zakázáno. V Hrbově a Svařenově kronika v době protektorátu třeba psána nebyla vůbec, záznamy byly do ní zaznamenány až dodatečně. Školní kroniku vedl správce školy, po roce 1940 už ovšem obsahovala jen nejnutnější strohé údaje.

Dalším zlomovým rokem byl rok 1968. Po okupaci německé došlo o několik desetiletí později k okupaci sovětské. I tady zapracovaly cenzurní orgány a mnohé kroniky se dokonce ztratily úplně. V případě Hrbova a Svařenova už v té době kronika psána patrně nebyla (nebo jsme ji alespoň zatím nedohledali). S postojem k sovětské okupaci už měla možnost se teoreticky vypořádat poslední školní kronika, která skončila až v roce 1980. Tu zatím ale nemám podrobně prostudovánu.

 Hrbovské a svařenovské kroniky

Kronik, které jsme k Hrbovu a Svařenovu já, Komise pro místní správu a kolegyně badatelka Marie Gálová vypátrali v létě 2015, je hned několik.

Památní kniha z roku 1921 už byla na hrbovských stránkách zveřejněna v roce 2006. Pokrývá období mezi lety 1921 až 1962.

1. školní kronika byla částečně zveřejněna 19. 2. 2013, její kompletní kopii jsem zveřejnil 1. 2. 2016. Pokrývá období mezi lety 1883 až 1905.

2. školní kronika byla zveřejněna 1. 2. 2016 a zabývá se obdobím mezi lety 1914 a 1939. Prozatím nemám kroniku prostudovánu.

3. školní kronika je dostupná na těchto stránkách od 15. 3. 2016. Upozorním vás jen, abyste k údajům v ní přistupovali s rezervou, záznamy mohou být vlivem státní cenzury a propagandy zkreslené.

4. školní kronika, která je zároveň školní kronikou poslední, zatím zveřejněna nebude. Problém je ten, že obsahuje osobní údaje žijících osob. A přestože podle mého názoru neobsahuje žádné kompromitující údaje, musím se nějak vypořádat s požadavkem předpisů na ochranu osobních údajů. Na požádání ovšem kopii mohu zpřístupnit.

Obdobné dilema řeším i v případě Kroniky závodní rady ROH, kterou mi pomohl identifikovat pan Mgr. Martin Štindl, Ph. D., ředitel velkomeziříčského archivu. Dále se podařilo dochovat amatérsky psanou kroniku Svařenova (psal ji pan Vítězslav Viktor Dvořák), jejíž zveřejnění také zatím zvažuji. I její kopii mohu zpřístupnit.

 

Některé z těchto kronik jsou v držení Komise pro místní správu Hrbov-Svařenov. V pobočce okresního archivu ve Velkém Meziříčí pak jsou uloženy poslední 3 školní kroniky, které spolu s první školní kronikou pokrývají prakticky téměř celou existenci „nové“ hrbovské školy (1883-1980). Právě díky Národní škole v Hrbově se podařilo do 90. let dochovat i různé dokumenty. Bohužel velká část z nich byla vyvezena na skládku v době, kdy objekt přešel do soukromých rukou (po roce 2000). I to je důvod, proč je třeba každou písemnost, která má potenciál stát se historicky významnou, bezpečně archivovat.

Kopie kronik, které má v držení komise pro místní správu a jejichž scany máte možnost vidět, jsem poskytl právě velkomeziříčskému archivu. Tamtéž jsou k dispozici i kroniky mnou nezveřejněné.

V dohledné době zde uvedu i další zdroje, ze kterých je možné čerpat informace o historii Hrbova a Svařenova, ať už z produkce místní samosprávy nebo i naučné publikace.

Kroniky zveřejňuji tak, jak jsem je měl k dispozici – bez zásadních úprav. Pokud nějaké retuše provedu, bude to u příslušné kroniky vyznačeno a na požádání jsem schopen doložit originální soubor.

Kroniky nepodléhají autorskému právu, osobní údaje osob zemřelých už rovněž nepodléhají ochraně. V případě, že se ale zápisy v kronice týkají osobnostních práv, je možné proti jejich zveřejnění vznést námitku – kontaktujte mě na můj mail. Pakliže objevíte o někom žijícím zmínku, která ho nějakým způsobem dehonestuje, upozorněte mě prosím též. Za obsah kronik sice nenesu odpovědnost, mohu ale nevhodné pasáže zakrýt.

Doufám, že zveřejněné materiály pomohou ať už amatérským badatelům, jako jsem já, nebo vašim dětem, které budou chtít o své rodné obci psát školní práce. Kroniky ovšem doporučuji každému i jako kratochvíli na dlouhé zimní večery 🙂