Zatímco mnoho jiných významných historických událostí popisují hrbovské a svařenovské kroniky často podrobně, okupaci 21. srpna 1968 téměř nezmiňují. Události jen velmi stručně zmiňuje školní kronika (založená v roce 1957). Doslova se v ní píše toto:

“Po uplynulých vzrušujících a dramatických srpnových dnech, kdy byla naše republika obsazena vojsky spojeneckých armád SSSR, Polska , NDR, Maďarska a Bulharska, byl školní rok zahájen klidně jako v předchozích letech.”

Podle vyprávění pamětníků ale okupační dny až tak klidné nebyly. Tanky přemisťující se po krajské silnici kolem Hrbova spíš vyvolávaly strach z další války. Ostatně konflikty s okupačními vojáky nepřežilo v celé republice více neż 130 civilistů a dalších 500 jich bylo zraněno. Okupanti přišli zhruba o stovku vojáků, přes 80 jich ale zemřelo při dopravních nehodách.

Invazní tanky s bílým pruhem začaly překonávat státní hranici právě před padesáti lety už v noci z 20. srpna ve 23 hodin. Ozbrojené složky státu měly příkaz neklást odpor, KSČ vyzývala občany, aby okupanty neprovokovali a nevyvolávali konflikty. Mezitím na pražském letišti v Ruzyni přistávala letadla s okupanty, kteří se postupně začali zmocňovat hlavního města.

Celá republika byla obsazena v 8 hodin ráno přibližně 500 000 vojáky s asi 6 300 tanky.

Po obsazení země začalo zatýkání nepohodlných osob, obnovena byla cenzura tisku,  rušily se mnohé zájmové organizace – začala tzv. normalizace. Okupanti pak v Československu zůstali až do roku 1991.

Všech 5 zemí, které se obsazení naší země účastinly, uznalo později nezákonnost okupace a po pádu východního bloku se postupně za tento nezákonný akt omluvilo.