Historie

Myslivost jako organizovaná činnost, kterou lidé soustavně provozovali ve veřejných spolcích, je poměrně mladá. Lov býval ve středověku spojený s šlechtickými privilegii, takže právo lovu náleželo panovníkovi a dalším feudálům. Poměry se začaly uvolňovat až v 19. století – konkrétně v zemích Koruny České tehdy mohl požívat právo myslivosti každý, kdo vlastnil určité množství půdy. Kromě toho začaly vznikat i myslivecká společenstva.

Pokud jde o Hrbov a Svařenov, víme, že například ve Svařenově za kopcem býval panský dvůr, ve kterém bydlel hajný – až do 20. století.

Bezpečně víme, že myslivecký spolek fungoval i za minulého režimu. Příležitostně vyfotím a zde zveřejním snímek čestného uznání, které od spolku získal můj pradědeček.

Z novodobé historie pak je známo, že zdejší myslivci založili Myslivecké sdružení Hrbov, a to 8. 11. 2002. Tehdy mělo 10 členů, jeden z nich ještě téhož roku zemřel.

Sdružení hospodařilo na honitbě pronajaté od Honebního společenstva Hrbov, a to na ploše 699,5 ha.

Současnost

V roce 2015 se změnil název sdružení – nově se jmenovalo Myslivecký spolek Hrbov. Od té doby adeptskou praxi ve spolku vykonávalo 5 lidí, ze kterých se později stali právoplatní myslivci. Teď má spolek 14 členů.

Myslivci se podle svých slov v současnosti soustředí na podporu drobné divoké zvěře a naopak regulují stav zákonem povolené dravé zvěře. Myslivci v zimě pravidelně přikrmují – jádrem, dužnatinou a senem. Celoročně pak zvěři dávají tzv. minerální liz. Zvířata tak právě získávají minerály. Jde o bloky chloridu sodného obohacené o další soli a stopové prvky (přizpůsobené místním podmínkám, podle toho, jaké prvky ve stravě zvěře chybí).

Kromě toho myslivci dělají opatření proti tomu, aby hlavně divoká mláďata umírala při senoseči, likvidují uhynulé kusy a samozřejmě také loví.

V neposlední řadě se podobně jako zdejší hasiči účastní kulturního života v obci – v posledních letech například pro děti připravují dětské odpoledne a každoročně už mnoho let pořádají myslivecký ples – Poslední leč.